POVÍDKY, KTERÉ SE ZDE OBJEVUJÍ JSOU Z MÉ VLASTNÍ TVORBY! POKUD BY JE NĚKDO CHTĚL NĚKDE UVEŘEJNIT, TAK JEDINĚ S MÝM SOUHLASEM!

ZADEJTE MI NĚJAKÁ SLOVA A JÁ NAPÍŠU DRARRY DRABBLE!

TÉMATA - NAPIŠTE MI NĚJAKÉ! BABIČKA TATÍNEK

Děkuji za každý Váš komentář :)

Červen 2007

Hrdost Koně-Lucie Bílá

29. června 2007 v 10:05 | cincina
Ochraňuj to moje tělo

Toužící

Moju kůži škálou bělob

Svítící

Máš v nocích dlouhých

Jen dřít

Ne spát

Máš v nocích dlouhých

Mě chtít

K tomu hřát

A já už znám

I potmě vůni tvou

Já cítívám

Tvé víno modrou tmou



Hrdost koně ve mě zlom

Hudbou zním jak dóm

Hrdost koně co já mám

Hudbou zním jak chrám



Voním těžkým hroznem vína

Zlátnoucím

Hrdý kůň se ve mně vzpíná

Vládnoucí

Měl bys ho zlomit

Co s ním

Co s ním

Pak můžeš navěky být

Pánem mým



Hrdost mou teď ve mě zlom

Hudbou zním jak dóm

Hrdost mou dál co já mám

Hudbou zním jak chrám



Sílu svou

Teď znát mi dej

Chraň mě však nehlídej



Hrdost mou sám spoutej

Hrdost má je volný kůň

Smíš mě chtít a hřát

Hana Zaňa (jinak To Nebude)-Lucie Bílá

29. června 2007 v 10:00 | cincina
Já jsem ta jedovatá bylinka
pro jedny sestra pro druhé cizinka
já jsem ta sexbomba pro chudé
Jinak to nebude

Jsem bordelář i milujucí manželka
tajemný introvert i slepičí prdélka
jsem skřivánek, královna podsvětí
čínskej filozof kosočtverců
i máma vod detí

®: Jinak to nebude
jinak to nevidím
Jinak to nebude
Za to se nestydím ...


Já jsem tá poříračka obdivu
váš úlek vaše hračka
Merlin na pivu
Vesnickej balík
Panenka pro vojáky
Pro jedny cigoška
A Marlen Dittrich taky
Kuklanka nábožná
leč bezbožná
Za to nestydím
®:

Bojím se lží a také vyhledávám
Někdy bych kradla a tak radši dávám
Když ztrácím balanc podrazím si nohy
intikár, naivka - i to jsou moje vlohy

Někdy je život peří někdy má pár centů
hoďte si kamenem vy co jste bez talentu
jsem vězeň krásný šlupky tak nazdar osude
Jinak to nevidím ..

Dívám Se Dívám-Lucie Bílá

29. června 2007 v 9:55 | cincina
Dívám se dívám a ty spíš
matně se leskne malý kříž
stoupá a klesá tvoje hruď
a já si říkám Bůh jen suď
Bůh jen suď.

Zdali až jednou blýskne se
a vítr liják přinese
vezmeš mě k teplu pod tvůj plášť
jestli to pro mě uděláš.

Když budu sedět nehnutě
a zase znovu zklamu tě
svým dojmem, že jsem na poušti
a že mě štěstí opouští

(ach!)

Zeptáš se kam jsi oči dal
tvá šťastná hvězda svítí dál
jdi za ní já tu držím stráž,
tak se ptám jestli to uděláš.

Tak se ptám jestli to uděláš
Pro mě uděláš.

Co když se těžce zadlužím
i ten kříž prodáš - co já vím
když mě mé masky unaví
stáhneš mě k sobě do trávy,
do trávy.

A klidně řekneš hroznou lež:
na svoje léta hezkej jseš
před sebou ještě všechno máš
jestli to pro mě uděláš.

Co když mě zapřou přátelé
a budu s cejchem na čele
podroben strašné žalobě
vzkážeš mi: stojím při tobě.

Jen při tobě (ach!) jediná vždycky budu stát
i když ti celý svět dá mat
věřím ti všecko - braň se, snaž,
jen se ptám zda to uděláš.

Jen se ptám jestli to uděláš
pro mě uděláš.

Stoupá a klesá tvoje hrud'
tak spolehlivě jako rtut'
na teploměru našich dní
ráno svět zuby vycení,
vycení.

A mně se mnohé nezdaří
ale tvé prsty po tváři
mi zvolna přejdou každý zvlášt'
Vím že to pro mě uděláš

Já vím že to pro mě uděláš
všechno uděláš.

Dar Bláznů-Lucie Bílá

29. června 2007 v 9:52 | cincina
Můj soudný den

Nastává

Když zkoušíš lhát

Krásně lhát



Bůh bláznům jen

Odpouští

hřích tisíckrát

Bláznem být

Je žít

A se lží mít tě rád



Lež je nám tichou dohodou

Večerní whiska se sodou

Opiát bláznů

Věčných snílků

Jako já jsem

Dohodou tichou lež je nám

Znovu jsem tvou lží zmámená

Dá smysl prázdnu

Lež je bláznů

Krásná báseň



Mám dar bláznů stálých

A svůj soudný den

Já chválím si jen

Tvé lži hřály

Mám

Dar bláznů stálý

A tvé lži mi jen

Nádherně můj

Rozum svály



A můj soudný den

Nastává když zkoušíš lhát

Zas lhát

Já s tichou dohodou

Můžu věřit tisíckrát

Že mě máš i se lží přesto rád



Lež je nám tichou dohodou

Večerní whiska se sodou

Nápoj hráčů

S náhodou

Krásně spíjí

Dohodou tichou lež je nám

Znovu jsem tvou lží zmámená

Pravidla známe

V těch když zklameš

Nepromijím



Mám dar bláznů stálých

A svůj soudný den

Já chválím si jen

Tvé lži hřály

Mám

Dar bláznů stálý

A tvé lži mi jen

Nádherně můj

Rozum svály



Lež říkáš s úrovní

A zla je málo v ní

Můžeš

Dál mi jen

Dál mi lhát

S tou tichou dohodou

Jsme oba za vodou

Pravdu žádný z nás

Nechce znát



Dar bláznů stálých

Tím náš každý den

Je dál z mořských pěn

Tvé lži hřály

Já mám dar bláznů jen

Tím každý náš den

Má tisíc jmen

Tak tvé lži chválím

Dalekohled-Lucie Bílá

29. června 2007 v 9:48 | cincina
Až budeš stát v sešeřelým krámě

a venku bude pršet a vevnitř bude hic

prosím tě, lásko, vzpomeň si na mě

kup jen sirky a dalekohled a jinak nic



Já se chci jenom lidem dívat do bytů

ne, nejsem šmírák, jsem zloděj lidskejch pocitů



Do tmy černý jak krém na boty

rozsvítěj okna v katedrále nicoty

můžem se spolu dívat

netušení svědci

jak ve svejch krabičkách

si přenášejí věci



Magické obřady

a obětiny večeří

pohřebiště luncheonmeatů

a hurá do peřin



A už je jedno

kdo s kým žije

kdo koho miluje

kdo koho bije

Čistý Jak Líh-Lucie Bílá

27. června 2007 v 8:00 | cincina
Ach, to je pěkné

to se tak krásně řekne...



Být čistý jak líh

ctnostný být jak mladý mnich

nýt jak vítr z hor

hrdinný jak matador

Ach, to je pěkné

to se tak krásně řekne



Jak med sládne moc

a pak dobro-dobrou noc!

Špiritus je to samý

co líh



Nebýt malicherný

to je, páni, nádherný

a přející být

v srdci mír a v duši klid

Ach to je pěkné

to se tak krásně řekne



Jak med sládne moc...



Vtipný jak Mark Twain

duchem zářit jako cejn

a zlu odpírat

odvetou se netýrat

Ach, to je pěkné

to se tak krásně řekne



Jak med sládne moc...

Černá kočka-Lucie Bílá

26. června 2007 v 18:53 | cincina
V bílý mlze

bílej anděl

bílej pes

a bílej ďábel

bílý sovy

bílý mříže

bílý písmo na papíře

Černej strach

a černý snění

černý prádlo

v zatemnění

černej klín

a černý boty

černý víno do němoty

Líbáš mě na jizvu na rameni

líbáš mě do důlku v podkolení

líbáš mě dvakrát na mou horu Říp

líbáš mě, líbáš - čím dál tím líp

Bílý hvězdy

černý chvíle

lžeš mi trochu

černobíle

černej měsíc

bíle svítí

bílá rybo

v černý síti

nemá tě ten,

kdo tě chytí

Černý hřeby

v bílý dlani

ať tě pálej

do svítání

černá kočko

s bílým břichem

ať tvůj pláč

se nese tichem

Černá mlha

s bílým vínem

polil jsi se

cizím stínem

teče ti černě

po bílým těle

odcházím do tmy

cejtím se skvěle

líbáš mě do důlku v podkolení

Tak už jdi miláčku

fakt

do prdele....

Čas-Lucie Bílá

26. června 2007 v 18:50 | cincina
Povídej mi o svých snech

a o těch zdech,co obrůstá tak dávno mech

Nech mě jít tvou zahradou,

když stíny zas se táhle přikradou

V knize smutku nech mě číst

a drž mě dál jako spadlý, už suchý list

Dal's mi víc,než sám jsi měl-já tobě nic-

až teď to vím-bohužel...

Tiše stéká čas

po mně stéká čas

zrádná mořská sůl

odpadává z řas-na zem z řas

Na Větrným návrší oheň vyhasnul

já se tě už nedočkám

Hejno černejch havranů se rozletí

snad ví,že smutek mám

Tak's mě poprvé

zranil až do krve

víc než trnů pár

víc než dravčí spár

Tiše stéká čas

po mně stéká čas

zrádná mořská sůl

odpadává z řas-na zem z řas

Né,ty vážně nejsi z těch

co opustit je snadný

jako hřích-jak hřích

co já spáchám

Tiše stéká čas

po mně stéká čas

zrádná mořská sůl

odpadává z řas-na zem z řas

Čarodějka-Lucie Bílá

26. června 2007 v 18:48 | cincina
Na kapkách vína
Těch co zbyly ve sklenkách
Musíš dusit víří dráp
ingoustem to přichutit
Vosí hnízdo v tom pak mít
Na který si ráno šláp
Pak se můžeš hned ptát

Láska ta je v šupinách ptáků
Ve větvích máků a na a křídlech psů
Žár letních vánoc půlnoční ráno
Musíš se vrátit do krajiny snů

Udělej vývar z vytřestěnejch pohledů
Který jen ty můžeš mít
V pološeru bez kontur
Přidej likér z nočních můr
Aspoň týden má to vřít
Pak to musíš hned pít

Láska ta je v šupinách ptáků
Ve větvích máků je hranatej míč
Žár letních vánoc Půlnoční ráno
Se žlutou vránou lásku nechytíš

Ó né ta je v šupinách ptáků
Ve větvích máků A na křídlech psů
Žár letních vánoc Půlnoční ráno
Musíš se vrátit do krajiny snů

Jestli chceš lásku
Lisuj šťávu z rukávů
Které vlají noční tmouou
Přidej báseň o peklu
Psanou hrotem z kančích klů
Jenom tak tu šance jsou
Jen tak lásku získáš

Láska ta je v šupinách ptáků
Ve větvích máků je hranatej míč
Žár letních vánoc Půlnoční ráno
Se žltou vránou lásku nechytíš

Hůř se blískaj na lukách tvý brejle,
v hůlkách plány už nějak máš sám, sám!

Žár letních vánoc Půlnoční ráno
Se žltou vránou lásku nechytíš

Láska ta je v šupinách ptáků
Ve větvích máků je hranatej míč
Žár letních vánoc Půlnoční ráno
Se žlutou vránou lásku nechytíš

Láska ta je v šupinách ptáků
Ve větvích máků a na a křídlech psů
Žár letních vánoc půlnoční ráno
Musíš se vrátit do krajiny snů

Coney Island-Lucie Bílá

26. června 2007 v 18:46 | cincina
Nad Coney Island bleděmodře svítá,
měla jsem dostat všechno,
co tahle noc skýtá.
Noc voní mořem,
páchne řasami
a teď už je to prostě za námi,
a teď už je to prostě za námi.
Ta jediná noc, kterou nejde vrátit.
Kdy můžeš všechno získat,
všechno ztratit,
kdy s napětím a hrůzou čekáš muže,
ostrov a oceán a vlnky husí kůže,
ostrov a oceán a vlnky husí kůže.
Noc to je ruleta,
ta se nedá vrátit,
kdy můžeš všechno mít
nebo všechno ztratit,
osud je někdy krutý krupiér,
je konec sázek a teď ber,
kde ber, je konec sázek a teď ber,
kde ber, kde ber, ber, kde ber, kde ber.
Jenže se nedočkáš
a ráno už je tu a nad krámem
už zvedají roletu,
tak je to pryč a ráno nečeká,
místo milence sis našla člověka
a místo milence sis našla člověka.
Noc to je ruleta, ta se nedá vrátit,
kdy můžeš všechno mít nebo všechno ztratit,
osud je někdy krutý krupiér,
je konec sázek a teď ber, kde ber,
je konec sázek a teď ber, kde ber,
kde ber.
Zapomeň na to,
co si vlastně chtěla,
tisíce polibků dotyky jeho těla,
jak kočka ztracená, co nikde nechybí,
chtěla by jenom spát den se jí nelíbí,
chtěla by jenom spát den se jí nelíbí,
den se jí nelíbí, nelíbí.

Co Sudičky Přály Nám-Lucie Bílá

26. června 2007 v 18:43 | cincina
1. Mám síly dost na to, co zvlád' bych rád,
mám si snad říct staň se, co má se stát.

Proč mívám chuť říct, hej osude chvíli stůj,
jen pojď hezky blíž a řekni co víš,
jak těžký kříž bude úděl můj.

R1. Co sudičky přály nám, kdo to ví,
to nám ani ďábel sám nepoví,
snad má to tak být,
vždyť život je krásný tím, co nového nám přichystá.

R2. Co sudičky přály nám, proč se ptát,
to má patřit hádankám napořád,
snad má to tak být,
když budoucnost záhadná je víc nebo míň nejistá.

2. Co zvládnout smím, to zjeví mi pouze čas, óóó,
co za lubem máš, to uhádnu dřív a snáz.

Mám času dost, já doufám, že spoustu snad, óóó,
víc než den či noc, vždyť nechci tak moc,
když zrozena z lásky chci lásku dát.

R1.
R2.

Tak proč dál se ptáme,
co nám osud přál, (co nám osud přál - ptám se)
co přijde (co přijde)
za týden (za týden)
a co bude dál, ještě dál.

R1.
R2.

Braniboři V Čechách-Lucie Bílá

16. června 2007 v 15:01 | cincina
Branibor od hranic se blíží

Eržika šlape do louží

Germán si ji zaslouží

jede z Wuppertálu



Teutón potí se jak zvíře

podává chybné výkony

kde k ďasu nechal čistou řasu

kde Norimberské zákony



Náhle zanaříká

nekoupil trpajzlíka

pro Helgu nemá nic

i Niebelungů

neví, že u nás koupil

mnohem, mnohem víc



Príště to nandá český Máně

hlavně že nejel zadarmo

levnějc je jen na Balkáně

je to zadarmo

Ave Maria-Lucie Bílá

16. června 2007 v 13:39 | cincina
1.Ave Maria, zdá se, že tě ztrácím

Zlým, když dobré splácím

Vím, že se mi líbí svět a hřích

A dál mě láká krása,

Vnímám ji jak zásah

Cítím ji, pak zvláčnělá

jdu v rouše touhy k ní



Ref: Vejdi, Maria, hlídej, Maria

Maria, zůstaň v mé blízkosti

A smyj ze mě pot úzkostí

Já ti budu dál vděčná -

- ten den, kdy vejdeš

změní, i co změnit nejde



Amen, amen …

a já zazpívám jen, zazpívám:



2.Ave Maria, dej, ať pýchu smývá

Píseň, co ti zpívám

Dej, ať můj svět bláznivý má řád

Ty spoutej moje vlání

Staň se tou, co chrání

Zkus to mě vést a odvaň zdání

touhy, co mám nést

Apatika-Lucie Bílá

16. června 2007 v 13:37 | cincina
Suďme a buďme souzeni
přejme-bude nám přáno
nespásat trávu bratřím svým
těm nejbližsím

Když v apatyce nekoupíš
že moudřejší je ráno?
však ráno je jen modřejší modřejší
to víš

Mluv nebo mlč-že prohloupíš?
však obého je třeba
když začnou lámat chleba půl
chleba půl

Amor-Magor-Lucie Bílá

16. června 2007 v 13:35 | cincina
1. Tupý kupid Amor popleta, nazdařbůh střílí šípy do světa,
stojím tu plonková jak děsnej křen
a nikdo ne a ne bejt postřelen!
Hej hej, ty snad spíš! Amor magor, tak to je můj kříž!


Mě sejmul ale do něho se netrefil,
ten Amor magor asi zřejmě předtím pil!
Já marně hrozím do nebe a čekám až se trefí taky do tebe!
Hej hej, ty snad spíš! Amor magor, tak to je můj kříž!


®: Nechá mě zestárnout on nechá mě tu stát!
Než ten něco uloví, tak je mi nejmíň padesát!


Kdo je tu tupý jestli on či já! Na lásku přece musíme být dva.
Kdy hodlá ten svůj šíp už vystřelit,
takhle mi na tě bude ať už máme klid!
Hej hej, ty snad spíš! Amor magor, tak to je můj kříž!

Mezihra (na refren)


Je asi slepý jako patrona, netrefil by se ani do slona!
Pěknej bůh lásky tenhle nelida, to spíš odprásknu já už toho kupida!
Hej hej, ty snad spíš! Amor magor, tak to je můj kříž!

+ Hej hej, ty snad spíš! Amor magor, tak to je můj kříž!

Králíčci

8. června 2007 v 16:59 | cincina

A Pohádky Je Konec-Lucie Bílá

6. června 2007 v 14:26 | cincina
ONA: Stmívá se nad králostvím,
závist je smutek a stín

ON: Závist potutelná
číhá je nesmrtelná.

OBA: Tam, kde láska vládne, závist je ztracená
shání srdce prázdne z lásky bývá zmatená

®: Bimbam zvon vyzvání
blíží se svítání.

Svíta. Rozum šel spát. Z lásky zblázním se rád
Svítá a já ám strach, že láska je jen v pohádkach.
Tam, kde láska vládne, závist je ztracená
shání srdce prázdne z lásky bývá zmatená
®: Bimbam zvon vyzvání láska nás ochrání.

Tam, kde láska vládne, závist je ztracená
shání srdce prázdne z pravdy šílí ..

®: Bimbam zvon vyzvání
blíží se svítání. Nánánánánáná ..
Láska nás ochrání.

10.Bleskovka

6. června 2007 v 14:25 | cincina
Kdo to je????
Vyhrávají první dva.
Kdo bude mít dobrou odpověď tomu zruším komentář.

Vtipy o tchýních:-)

6. června 2007 v 14:02 | cincina
Dá se tchýně zabít utěrkou?
Ano, ale musí v ní být žehlička.
Jak vzniklo slovo tchyně? Skřížením dvou slov. Tchoř a svině.
"Co dělá tvoje tchyně?"
"Už nežije."
"A odkdy?"
"Od té doby, co jsme zabíjeli."
U brány hřbitova hledí muž na podivný průvod - za rakví kráčí muž s manželkou a psem - dobrmanem a potom dlouhá řada mužů. Stojící muž nevydrží a ptá se, kdo to ma pohřeb. Muž za rakví odvětí: To je pohřeb mojí tchýně. Vidíte toho dobrmana? To on napadl tchýni a zakousl ji. To je ale pes, nemohl byste mi ho půjčit na pár dní? Proč ne, jen si musíte stoupnout na konec té řady!
Tchýně se chystá na dlouhý výlet a před odjezdem se zastaví u zetě doma. Popíjejí kávu a povídají o všem možném. Najednou tchýně koukne na hodiny a říká: Jejda, to už jsou tři? Tak to musím hned vyrazit, jinak mi ujede vlak. Začne se ve spěchu oblékat, když v tom z pokoje vyrazí synek, a než stihne tatínek mrknout, povídá: Babi, nemusíš spěchat, táta dal hodiny o dvě napřed!
Víte, co je to ropucha a třicet žabiček? Tchýně věší záclony.
Pane doktore, každou noc se mi zdá hrozný sen. Jdu po ulici a vidím svou tchýni, jak vede na provázku krokodýla. A ještě teď se třesu strachy, když vidím ty žluté oči, zelenou kůži s puchýři a ohromná zubiska, co mě chtějí roztrhat! Doktor zvolá: To je strašné, i mně z toho běhá mráz po zádech! Ale to ještě nic není, pane doktore, teď vám popíšu toho krokodýla!
Tchýně zazvoní u svého zetě. Ten otevře dveře a vítá ji: "Dobré odpoledne… Pojďte dál. Jak dlouho se zdržíte?" "No, dokud tě nebude moje přítomnost unavovat." "Takže vy si u nás nedáte ani čaj?"
Manželé slaví páté výročí svatby, ale zdá se, že to mezi manželem a jeho tchyní nějak neklape.
"Heleďte," povídá jí naštvaně nakonec kolem půlnoci, už hodně opilý, "jestli se s manželkou někdy rozvedu, tak to bude jen kvůli vám!"
"Óóó," zčervená tchyně, "a to by ti vážně nevadil ten velký věkový rozdíl?!"