POVÍDKY, KTERÉ SE ZDE OBJEVUJÍ JSOU Z MÉ VLASTNÍ TVORBY! POKUD BY JE NĚKDO CHTĚL NĚKDE UVEŘEJNIT, TAK JEDINĚ S MÝM SOUHLASEM!

ZADEJTE MI NĚJAKÁ SLOVA A JÁ NAPÍŠU DRARRY DRABBLE!

TÉMATA - NAPIŠTE MI NĚJAKÉ! BABIČKA TATÍNEK

Děkuji za každý Váš komentář :)

Listopad 2007

Planeta Venuše

25. listopadu 2007 v 20:35 | cincina
Venuše je druhou planetou od Slunce, pojmenovaná po římské bohyni lásky a krásy Venuši. Je to terestrická planeta, co do velikosti a hrubé skladby velmi podobná Zemi; někdy ji proto nazýváme "sesterskou planetou" Země. Ačkoliv orbity všech ostatních planet jsou elipsami, orbita Venuše je jediná téměř kružnicí, se Sluncem pouze o 0,7% mimo skutečný střed Venušiny oběžné dráhy.
Protože je Venuše ke Slunci blíže než Země, najdeme ji na obloze vždy zhruba ve stejné vzdálenosti od Slunce (největší elongace je 47,8°), takže ji ze Země lze vidět jen před svítáním nebo po soumraku. Proto je někdy označována jako "Jitřenka" nebo "Večernice", a pokud se objeví, jde o zdaleka nejsilnější bodový zdroj světla na obloze. Někteří lidé dokonce dokážou rozpoznat její fázi pouhým okem. Výjimečně lze Venuši pouhým okem spatřit i ve dne.
Venuše byla známa už starým Babylóňanům kolem 1600 př. n. l. a pravděpodobně byla známa dlouho předtím v prehistorických dobách kvůli své jasné viditelnosti. Jejím symbolem je stylizované znázornění bohyně Venuše držící zrcadlo: kruh s malým křížem pod ním

Atmosféra
Venušina atmosféra se skládá především z oxidu uhličitého a malého množství dusíku. Tlak na povrchu je více než 90× větší než na Zemi (je ekvivalentní tlaku na Zemi v hloubce 1 km pod hladinou oceánu). Atmosféra extrémně bohatá na CO2 způsobuje mohutný skleníkový efekt, který zvyšuje teplotu povrchu na více než 400°C, v oblastech poblíž rovníku dokonce až na 500°C. Venušin povrch je tedy teplejší než Merkurův, přestože je ve více než dvojnásobné vzdálenosti od Slunce a přijímá tedy jen 25 % slunečního záření (2613,9 W/m2 v horní vrstvě atmosféry, ale jen 1071,1 W/m2 na povrchu). Díky tepelné setrvačnosti a proudění v husté atmosféře se teplota na denní a noční straně Venuše výrazně neliší, ačkoliv je její rotace extrémně pomalá (méně než 1 otočka během Venušina roku; na rovníku rotuje Venušin povrch rychlostí pouze 6,5 km/h). Větry v horní vrstvě atmosféry obkrouží planetu za pouhé 4 (pozemské) dny a napomáhají tak rozvodu tepla.
Sluneční záření je na povrchu Venuše velmi zeslabeno, protože tlustá vrstva mraků odráží většinu slunečního svitu zpět do vesmíru. To brání dalšímu ohřívání Venušina povrchu a způsobuje, že bolometrické albedo dosahuje přibližně 60 % a albedo ve viditelném rozsahu světla je ještě vyšší. Ačkoliv je Slunci blíže než Země, povrch Venuše není tak dobře ohříván a ještě méně osvětlen. Bez skleníkového efektu by se teplota povrchu Venuše velmi podobala Zemi. Běžným nedorozuměním ohledně Venuše je mylná víra, že je to silná vrstva mraků, která zadržuje teplo. Opak je pravdou. Povrch planety by byl mnohem teplejší, kdyby pokrývka mraků neexistovala. Je to pouze ohromné množství CO2 v atmosféře, co způsobuje zadržování tepla mechanismem skleníkového efektu. Kysličník (oxid) uhličitý ve Venušině atmosféře poprvé zjistili astronomové Walter S. Adams a Theodore Dunham v roce 1932 na Mount Wilson Observatory pomocí spektroskopie. I když jejich měření ukazovala, že je na Venuši tohoto plynu značné množství, teprve kosmický výzkum umožnil určit, že je to plyn, který v atmosféře značně převládá nad jinými.
V horních vrstvách atmosféry vanou silné větry o rychlosti 350 km/h, na povrchu jsou však větry velmi slabé, jejichž rychlost nepřesahuje několik kilometrů v hodině. Na druhé straně, vzhledem k vysoké hustotě Venušiny atmosféry na povrchu, působí i tyto pomalé větry na překážky velmi silně. Mraky, které se skládají především z oxidu siřičitého a kapiček kyseliny sírové, zcela obklopují planetu a skrývají lidskému oku veškeré detaily povrchu. Vrcholky mraků mají teplotu přibližně -45°C. Zpočátku se soudilo, že teplota na povrchu Venuše by mohla být příznivá pro vznik života, až do počátku 60. let 20. století se teplota odhadovala kolem 50 °C a terpve v roce 1965 se ještě na základě pozemských měření došlo k závěru, že teplota je značně vysoká, okolo 300 °C. V současnosti je průměrná teplota povrchu Venuše, jak ji určila NASA, 464°C. Minimální teplotu mají právě vrcholky mraků, teplota na povrchu nikdy neklesá pod 400°C.
Pozorování a výzkum Venuše
Historická pozorování
Venuše je nejnápadnějším astronomickým objektem na ranní a večerní obloze na Zemi (kromě Slunce a Měsíce) a byla proto známa odpradávna. Jeden z nejstarších dochovaných historických dokumentů, desky z Ašurbanipalovy babylónské knihovny - 21 let dlouhý záznam pozorování Venuše (v rané Babylónii zvané Nindaranna), umožnil v kombinaci s nynějšími přesnými výpočty správnou dataci některých historických událostí. Staří Sumerové a Babylóňané nazývali Venuši Dil-bat nebo Dil-i-pat; v Akkadu to byla zvláštní hvězda bohyně-matky Ištar; a v Číně bůh Jin xing.
Pro civilizaci Mayů byla Venuše vůbec nejdůležitější hvězdou, nazývali ji Chak ek, "Velká hvězda", snad ještě důležitější než Slunce. Mayové sledovali pohyby Venuše velmi pozorně a pozorovali ji dokonce i v denním světle. Pozice Venuše a ostatních planet měly ovlivňovat veškerý život na Zemi, takže se Mayové a ostatní středoamerické kultury snažili války a jiné důležité události načasovat s ohledem na pozorování. Drážďanský kodex obsahuje kalendář ukazující úplný Venušin cyklus viditelnosti - pět jejích synodických oběhů po 584 dnech (dohromady přibližně 8 let), po jejichž uplynutí se cyklus opakuje.
Staří Řekové mysleli, že večerní a ranní výskyty Venuše na obloze představují dva odlišné objekty, které nazývali na západní večerní obloze Hesperus a na východní ranní obloze Phosphorus. Nakonec díky Pythagorovi dospěli k závěru, že oba objekty jsou stejnou planetou. Ve 4. století př. n. l. Heraclides Ponticus vyslovil teorii, že Venuše a Merkur obíhají kolem Slunce a nikoliv kolem Země.

Fáze VenušeJelikož její oběžná dráha leží mezi Zemí a Sluncem, Venuše při pohledu ze Země vykazuje viditelné fáze stejně jako pozemský Měsíc. Galileo Galilei byl prvním, kdo pozoroval v prosinci 1610 fáze Venuše. Toto pozorování podnítilo Koperníka zveřejnit kontroverzní heliocentrický popis sluneční soustavy. Galileo si rovněž povšiml změny Venušina viditelného průměru, když se nachází v odlišných fázích, což vysvětloval větší vzdáleností od Země ve fázi úplňku a stále menší vzdáleností v průběhu ubývání. Toto pozorování silně podpořilo heliocentrický model. Venuše (ani Merkur) není kupodivu v plné fázi viditelná ze Země, protože v té chvíli je v horní konjunkci, kdy zapadá a vychází zároveň se Sluncem a ztrácí se v jeho záři.
Venuše je nejjasnější ve chvíli, kdy je osvětleno 25% jejího kotouče; to se stává typicky 37 dnů před její dolní konjunkcí (na večerní obloze) a 37 dnů po ní (na ranní obloze). Od Slunce se nejvíce vychýlí přibližně 70 dnů před a po dolní konjunkci, v této době je v poloviční fázi. V těchto dvou intervalech je Venuše viditelná i za plného denního světla, pokud pozorovatel přesně ví, kam se má dívat. Perioda zpětného pohybu planety je 20 dnů před a po dolní konjunkci.

Venušin přechod přes Slunce v roce 2004.Přechody Venuše, kdy planeta přechází přesně mezi Zemí a viditelným slunečním kotoučem, jsou velmi zřídkavé astronomické události. Poprvé pozorovali takový přechod 4. prosince 1639 astronomové Jeremiah Horrocks a William Crabtree. Přechod v roce 1761 pozorovaný Michailem Vasiljevičem Lomonosovem byl prvním důkazem Venušiny atmosféry a pozorování paralaxy v 19. století umožnilo první přesnější spočítání vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem. Další přechody Venuše se vyskytly 9. prosince 1874 a 6. prosince 1882, poslední 8. června 2004 a příští nás čeká 6. června 2012. Tento přechod bude ale bude plně pozorovatelý jen v Pacifiku. Následující přechod nastane až 11. prosince 2117.
V 19. století většina pozorovatelů očekávala, že Venuše bude mít periodu rotace přibližně 24 hodin. Italský astronom Giovanni Schiaparelli první předpověděl výrazně pomalejší rotaci, svázanou slapovými silami Slunce (což očekával i u Merkuru). I když se podobné úvahy pro některá nebeská tělesa nepotvrdily, byla to podivuhodně přesná předpověď. Téměř dokonalé souznění mezi její rotací a největším přiblížením k Zemi tento dojem ještě utvrzuje. Rychlost rotace Venuše byla poprvé změřena během konjukce v roce 1961 radarem s 26metrovou anténou v Glodstonu v Kalifornii, v Rádiové observatoři v Jodrell Bank ve Spojeném království a v sovětském vesmírném zařízení Jevpatorija na jižní Ukrajině. Přesnost je zlepšována při každé následující konjunkci především díky měřením v Goldstone a Jevpatoriji. Fakt, že jde o zpětnou rotaci, nebyl znám do roku 1964.
Před pozorováními v rádiové oblasti v šedesátých letech 20. století se obecně věřilo, že Venuše obsahuje přírodní prostředí podobné pozemskému. Velikost planety, vzdálenost od Slunce a tlustá vrstva oblačnosti chránící povrch dávala naději, že se tato očekávání mohou naplnit. Spekulovalo se o Venuši jako o světu džungle, o jejích oceánech z petroleje nebo karbonizované vody. Pozorování v mikrovlnné oblasti, které provedl C. Mayer a jiní, však již v roce 1956 indikovalo rozsáhlé oblasti s vysokou teplotou (600 K). Kupodivu pozorování A.D. Kuzmina na milimetrových délkách ukazovalo mnohem menší teploty. Tento rozpor vysvětlovaly dvě teorie, jedna předpokládala, že vysoké teploty pocházejí z ionosféry, druhá naznačovala spíše vysokou teplotu povrchu.

Planeta Merkur

25. listopadu 2007 v 20:21 | cincina
Merkur je vysušován a spalován slunečním zářením. Suchý kamenný svět má velmi řídkou, sotva existující atmosféru. Ze všech planet sluneční soustavy Merkur obíhá nejrychleji okolo Slunce, ale kolem vlastní osy se točí pomalu. Ze Země můžeme pozorovat pouze slabé zabarvení povrchu planety, v 70. letech však byly pořízeny jedinečné podrobné snímky kosmickou sondu Mariner 10, která proletěla okolo Merkura a zjistila, že má povrch poznamenaný mnoha krátery. Pro astronomy je záhadou, proč má malá planeta tak velké kovové jádro.
Zjizvení povrch
Asi před 4 miliardami roků, v dávné historii sluneční soustavy, byl povrch mladého Merkura
poznamenán dopady meteoritů. Z jeho nitra vytékala na povrch láva a vytvořila rozsáhlé planiny, takže planeta vypadá na první pohled stejně jako Měsíc. Bez větru a vody, které by mohly krátery zjizvený povrch přetvořit, zůstal Merkur od těch dob vlastně nezměněný.
Teplota
Merkur, protože je nejbližším sousedem Slunce, vykazuje ze všech planet největší rozdíly v denních a nočních teplotách. Průměrná teplota povrchu planety je 167°C, ale v okmažiku, kdy je planeta nejblíže ke Slunci, může se teplota vyšplhat až nad 450°C, V noci se pak povrch rychle ochlazuje, protože příliš řídká atmosféra teplo neudrží a teplota pak klesá až na -180°C.
Rotace a oběžná dráha
Merkur se otáčí okolo své osy pomalu - přibližně za 59 dní vykoná jednu úplnou otáčku, ale při cestě okolo Slunce si pospíší a jeden oběh mu trvá pouze 88 dní.Pro pozorovatele na Merkurovi, který by viděl východ Slunce v bodě 1, by efekt, daný těmito dvěma pohyby znamenal, že by na další východ Slunce, na opětovaný návrat do bodu 1, musel čekat 176 dní. Za tuto dobu však planeta oběhne dvakrát okolo mateřské hvězdy.
Magnetické jádro
Podobně jako Země, i Merkur má magnetické pole, ale je velice slabé - dosahuje asi jen jedno procento intenzity magnetického pole Země. Magnetismus Merkura vyvolává jeho rozměrné kovové jádro, zabírající tři čtvrtiny průměru planety. Astronomové se domnívají, že jádro je složeno z tuhého kovu, obklopeného snad tenkou vrstvou kapalného železa a síry.
Důležité údaje
Průměr 4880 km
Střední vzdálenost od Slunce 57,9 milionu km
Oběžná rychlost 47,87 km/s
Doba mezi dvěma východy Slunce 176 dní
Hmotnost (Země = 1) 0,06
Objem (Země = 1) 0,06
Střední hustota (voda = 1) 5,43
Gravitace na povrchu (Země = 1) 0,38
Průměrná povrchová teplota 167 °C
Počet měsíců 0

Návštěvnost za minulý týden (12.11.2007 - 18.11.2007)

21. listopadu 2007 v 19:07 | cincina
Pondělí: 25
Úterý: 24
Středa: 23
Čtvrtek: 16
Pátek: 20
Sobota: 23
Neděle: 25

Celkem: 156

24.Bleskovka-Vyhlášení

20. listopadu 2007 v 18:11 | cincina
1.Ahoj
2.Líbí se ti bleskovky na mém blogu??
3.Vyber:
Seznam/Centrum
Písek/Sníh
Volejbal/Tenis
Fotbal/Hokej
Brusle na led/Kolečkové brusle
Horko/Zima
4.Přihlaš se na mém blogu do soutěže o dollzku,která se má podobat Ashley Tisdale.
5.Máš nějakou oblíbenou www stránku?
6.Jestli jo jakou?
7.Co na diplomek??
8.Achoooj
Vyhlášení:

Moje 20.Výhra

20. listopadu 2007 v 17:53 | cincina
Takže 20.VÝHRA!
tato výhra je z Tohoto blogu.

Vše o intimkách

19. listopadu 2007 v 17:02 | cincina
Vše o intimkách
Intimky Alldays se liší od běžných menstruačních vložek tím, že se používají a jsou určeny hlavně na dny mimo menstruaci. Intimka je vlastně diskrétní, tenká absorpční vrstva, která chrání malou plochu na kalhotkách, má dobré absorpční schopnosti a funguje naprosto spolehlivě. Zachycují přirozený vaginální výtok a ženy se tak mohou cítit stále čistě a svěže po celý den. Mnoho dívek a žen je považuje za nedílnou součást svého prádla!
Intimky Alldays se hodí také pro dny, kdy ženy i dívky očekávají menstruaci. Intimky sice nejsou určené k zachycení menstruační krve v průběhu menstruace, ale výborně se hodí pro dny se slabounkým špiněním před i ke konci menstruace nebo jako pojistka při používání tampónu. Hodí se i pro ty ženy, které používají vaginální tablety nebo krémy proti kvasinkové infekci. Oceníš je také po návštěvě gynekologické ordinace.
Vlastnosti intimek Alldays
Jsou prodyšné a pohlcují pach
Intimky Alldays mají dvě jedinečné vlastnosti - jsou prodyšné a pohlcující pach, čímž zaručují maximální pohodlí a ochranu.
Prodyšné intimky Alldays ti zajistí příjemný svěží pocit, protože dovolí pokožce svobodně dýchat a přitom vše co má zůstat uvnitř itimky, tam zaručeně zůstane.

Intimky Alldays zároveň s vlhkostí pohlcují i pach, který uzavřou uvnitř v absorpčním jádru a spolehlivě jej zadrží a nepustí ven, na rozdíl od parfémovaných intimek, které pach pouze překryjí.
Intimky Alldays kryje příjemně měkká povrchová vrstva Dri - weave. Intimky Alldays se vyrábějí ve třech velikostech (Small, Normal, Large), z nichž si můžeš vybrat tu pravou, která ti bude nejvíce vyhovovat. Novinkou na našem trhu je intimka Alldays v černé barvě a také intimka Alldays pro Tanga kalhotky. Všechny jsou opatřeny lepící pásku po celé délce, díky které intimka zůstane tam, kde má.

23.Bleskovka-Vyhlášení

16. listopadu 2007 v 19:21
1.Ahoj
2.Jak bylo ve škole?
3.Co si myslíš o tomhle obrázku??
4.Krásný,že??
5.Co na diplom??
6.Ahooooooooj
Vyhlášení:

Moje 19.Výhra

16. listopadu 2007 v 18:56 | cincina
19.Výhra!
Tato výhra je z Tohoto blogu.

Moje 18.Výhra

14. listopadu 2007 v 15:45 | cincina
18.Výhra
Tato výhra je z Tohoto blogu.

22.Bleskovka-Vyhlášení

12. listopadu 2007 v 16:59
1.Takže ahojky!!!!!!
2.Jak je??
3.Kolik je hodin??
4.Co říkáš na tento obrázek??
5.Líbí se ti??
6.A máš ty blog??
7.A co chceš na diplomek??
8.Ahojky!!!!!!!
Vyhlášení:

Návštěvnost za minulý týden (5.11.2007 - 11.11.2007)

12. listopadu 2007 v 16:11 | cincina
Pondělí: 42
Úterý: 20
Středa: 21
Čtvrtek: 26
Pátek: 25
Sobota: 15
Neděle: 25

Celkem: 174

Moje 17.Výhra

11. listopadu 2007 v 18:20 | cincina
Moje výhra!
Tato výhra je z blogu: Tady

Fotky z filmu HSM1

11. listopadu 2007 v 17:44 | cincina

HSM1 - The Start Of Something New

9. listopadu 2007 v 16:29 | cincina
The Start Of Something New
Living in my own world
Didn't understand
That anything can happen
When you take a chance
I never believed in
What I couldn't see
I never opened my heart (ooh)
To all the possibilities (ooh)
I know that something has changed
Never felt this way
And right here tonight
This could be the start
Of something new
It feels so right
To be here with you (ooh)
And now looking in your eyes
I feel in my heart (feel in my heart)
The start of something new
Now who'd of ever thought that (ooh)
We'd both be here tonight (ooh yeah)
And the world looks so much brighter (brighter)
With you by my side
I know that something has changed
Never felt this way
I know it for real
This could be the start
Of something new
It feels so right
To be here with you (ooh)
And now looking in your eyes
I feel in my heart
The start of something new
I never knew that it could happen
Till it happened to me
I didn't know it before
But now it's easy to see
It's the start
Of something new
It feels so right
To be here with you (ooh)
And now looking in your eyes
I feel in my heart
That it's the start
Of something new
It feels so right (so right)
To be here with you (ooh)
And now looking in your eyes
I feel in my heart
The start of something new
Start of something new
The start of something new

Návštěvnost za minulý týden (29.10.2007 - 4.11.2007)

7. listopadu 2007 v 18:21 | cincina
Pondělí: 15
Úterý: 20
Středa: 33
Čtvrtek: 28
Pátek: 19
Sobota: 27
Neděle: 17
Celkem: 159

Pejsek

4. listopadu 2007 v 20:17 | cincina

Moje 16.Výhra

4. listopadu 2007 v 20:07 | cincina
Výhra!!

Návštěvnost za minulý týden(22.10.2007 - 28.10.2007)

4. listopadu 2007 v 20:02
Pondělí:12
Úterý:27
Středa:14
Čtvrtek:24
Pátek:27
Sobota:25
Neděle:20
Celkem:149