POVÍDKY, KTERÉ SE ZDE OBJEVUJÍ JSOU Z MÉ VLASTNÍ TVORBY! POKUD BY JE NĚKDO CHTĚL NĚKDE UVEŘEJNIT, TAK JEDINĚ S MÝM SOUHLASEM!

ZADEJTE MI NĚJAKÁ SLOVA A JÁ NAPÍŠU DRARRY DRABBLE!

TÉMATA - NAPIŠTE MI NĚJAKÉ! BABIČKA TATÍNEK

Děkuji za každý Váš komentář :)

Arrested 3

31. května 2013 v 19:41 | cincina |  Arrested


Pozn: Náš policista Marshal ;)


*JACK*


Seděl jsem s kamenným výrazem a čekal, co ti dva chystají. Doslova mě propalovali pohledem. Nervózně jsem se zavrtěl na židli a odkašlal si, snad to ty dva pobídne k řeči. A opravdu. Ten téměř holohlavý- Marshal, podle jmenovky- se narovnal a spustil:

,,Tak mladej, jak se jmenuješ?"

,,Jack"

,,OK Jacku poslouchej, máme pro tebe s Adamem návrh. Nám se vždycky zavírání lidí do vězení dost příčilo, a tak, když nám řekneš úplně všechno, co ze za ty poslední měsíce dělo, mohli bychom tě z toho dostat."

Jakmile to dořekl, založil si ruce na prsou a čekal na mou reakci. Chvíli jsem na ně nevěřícně zíral, než jsem se zapřel lokty o stůl a složil obličej do dlaní.

,,Proč bych vám měl říkat všechno?" promluvil jsem.

,,Protože čím víc budeme vědět, tím víc můžeme sestavit argumentů na tvoji obhajobu." Řekl ledabyle Adam. Povzdechl jsem si, jo, mohli by mě z toho dostat ven, jenže co potom? Co budu dělat až budu venku? Nemám dům ani žádný peníze.

,,O to, co bude s tvým životem, až tě pustí, si nelam hlavu, o to bude postaráno." řekl klidně Marshal. Vykulil jsem na něj oči, jako jen tak mi vše obstarají? Cože?! Marshal se lehce zasmál nad mým výrazem.

,,Je to součást programu Ochrany obyvatel, víc vědět nepotřebuješ...tak?" nadzvedl jedno obočí a čekal, jestli se pustím do vyprávění.

Opět jsem si povzdechl, zadíval jsem se na desku stolu a začal jim vyprávět o své minulosti, kterou bych nejraději zahodil a zakopal.

,,Naši mě vyhodili z domu a připravili o práci, poštvali proti mně snad všechny, koho jsem znal. Neměl jsem kam jít a peněz jsem měl málo, to proto ty krádeže." řekl jsem a ještě víc jsem sklopil pohled, z tohohle u soudu neprojdu, ani kdyby se ti dva na hlavu postavili.

,,Hmm a co tohle?" řekl najednou Marshal a ukázal na mé zápěstí, které bylo celé rudé a otlačené a stejně tak i druhé.

,,To...to s tím nesouvisí." řekl jsem rychle a rukávem mikiny jsem pohmožděniny na rukou zakryl.

,,Vážně?" probodl mě Marshal zvídavým pohledem. Skousl jsem si spodní ret.

Ne!

K téhle části mého života se odmítám vracet, nic tak ponižujícího jsem ještě nikdy nezažil a rozhodně to nemusí nikdo vědět! Aniž bych si to uvědomoval, začal jsem se třást jako osika, oba policisté na mě vrhli mírně zděšené pohledy, ale nic neudělali.

Zase se vracela, ta vzpomínka, na kterou jsem chtěl jednou provždy zapomenout. Ale na ten obličej se nedá zapomenout, na ten chtivý výraz v jeho očích...v těch mých se začaly objevovat slzy. To už se Adam zvedl, sedl si na židli vedle mě, položil mi ruku kolem ramen a zašeptal:

,,Poslyš Jacku, řekni nám to teď, bude to lepší pro obě strany." Jeho hlas zněl vlídně, skoro jako kdyby utěšoval malé dítě.

,,To ten muž.." začal jsem skrze slzy ,,nejdřív se spokojoval jen s mým tělem a tím jediným, co jsem mu byl ochotný nabídnout, ale chtěl víc a víc, já se bránil, až mu jednou došla trpělivost..a...připoutal mě tvrdě k posteli a..a..." hlas se mi zlomil, sklonil jsem hlavu.

,,Znásilnil mě.." řekl jsem tak tichým a temným hlasem, jakoby ani nebyl můj. Než jsem se nadál, mé tělo se bezvládně sesunulo k zemi.

*ADAM*


Když Jack začal vyprávět o tom, jak poslední roky žil, nebylo to vůbec nic nového. Případů, kdy je někdo bez peněz a na mizině, máme každý den desítky. Zajímavé ovšem bylo to, že mu práci odcizili rodiče, to už by se použít dalo.

Pak ale Marshal ukázal na Jackova rudá otlačená zápěstí a on najednou dost znervózněl, jakoby něco skrýval, ale mohlo to být rozhodující v rámci Jackova šetření, potřebovali jsme to z něj dostat.

Řekl, že ho znásilnili, vyvalil jsem oči, něco takového mě opravdu nenapadlo. Tak tak jsem stihl Jacka zachytit, když ztratil vědomí a padal k zemi. Podebral jsem ho pod koleny a jako malé dítě jsem ho odnesl do jeho cely, kde jsem ho položil na dřevěnou lavici.

,,Je toho na něj moc." řekl Marshal stojící za mnou a já sebou trhl, netušil jsem, že šel za námi.

,,Myslíš si, že to co nám řekl by mohlo stačit na jeho vysvobození?" zeptal jsem se ustaraně.

,,Myslím, že slušnou šanci na obstání by to mělo.." pronesl Marshal, ale nepodíval se na mě, dál sledoval spícího Jacka.

,,On by si nezasloužil být zavřený.." podíval jsem se na Jacka lítostivým pohledem. ,,Je v tom prakticky nevinně, musíme ho z toho dostat." vrhl jsem na Marshala prosebný pohled.


,,Neboj Adame, pomůžu ti a dostanem ho ven." Marshal se povzbudivě pousmál, poplácal mě po rameni a odešel, vždyť byl už konec směn.

Ještě chvíli jsem se na Jacka díval, než jsem se otočil ke dveřím, a rozešel se k nim. Ještě jsem na toho drobného blonďáčka vrhl poslední pohled a velké ocelové dveře jsem zavřel a zamknul.

Autor: Kristý
Betaread: cincina
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 TvojeLáska:* TvojeLáska:* | 11. června 2013 v 19:38 | Reagovat

AAAAAAAAAAA je to naprosto bezvadné a napínavé. Nemůžu se dočkat dalšího dílu. Snad to dopadne tak jak si myslím. Hlavně piš dál!!! :**

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama