POVÍDKY, KTERÉ SE ZDE OBJEVUJÍ JSOU Z MÉ VLASTNÍ TVORBY! POKUD BY JE NĚKDO CHTĚL NĚKDE UVEŘEJNIT, TAK JEDINĚ S MÝM SOUHLASEM!

ZADEJTE MI NĚJAKÁ SLOVA A JÁ NAPÍŠU DRARRY DRABBLE!

TÉMATA - NAPIŠTE MI NĚJAKÉ! BABIČKA TATÍNEK

Děkuji za každý Váš komentář :)

Možná, že se usmívám. Ale za tím úsměvem je plno bolesti. Možná, že říkám, že se mi daří. Ale ve skutečnosti nechci vysvětlovat, že jsem na dně. Možná, že dýchám. Ale uvnitř jsem už dávno mrtvá.

1. března 2017 v 22:51 | cincina |  Píšu
Zdravím vás u dalšího deníčkového článku :) S tímhle týdnem jsem hrozně moc spokojená, protože se mi vyvedly všechny plány, měla jsem skvělou náladu a celkově bylo všechno skvělé :) Sice článek přidávám o něco později, ale chtěla jsem, aby tady byl článek o taťkovi o něco déle (myslím jako hned první článek, když si zobrazíte můj blog).



V pondělí jsem neměla žádný plán, tak jsem si myslela, že budu doma a naberu síly na nadcházející události. Ale v neděli mě napadlo, že nemám žádný dárek pro kamaráda, se kterým jsem se měla setkat (měl narozky). Tak jsem se rozhodla, že mu koupím nějakou drobnost - nakonec jsem mu koupila čokoládu a voňavku :) Vstávala jsem brzo a šla dopoledne, abych odpoledne měla klid. Odpoledne jsem začala číst novou knihu. Teď mám docela problém se do něčeho začíst, ani nevím proč.

V úterý jsem byla nucena vstávat brzo, protože jsem dopoledne musela jít na poštu pro důležitý dokument :) A odpoledne jsem vyrazila do obchoďáku právě s tím kamarádem, kterému jsem kupovala dárek :) Moc se mu líbil, takže jsem byla spokojená. Nakupovali jsme (uvidíte v HAULU), zašli si na jídlo a potom i k němu domů, kde mě pohostil :D Byl to skvělý den, domů jsem přišla docela pozdě :)

Ve středu jsem vstávala hodně brzo, protože mě čekalo vyřizování a chtěla jsem to všechno stihnout během dopoledne, abych odpoledne měla klid. Nejprve jsem vyrazila na úřad, kde jsem šla hned na řadu, ale stejně jsem se tam zdržela asi půl hodiny. A potom jsem vyrazila na další úřad, kde jsem musela čekat asi 15 minut, ale vyřídila jsem to ani ne za 5 minut :D A i když jsem vyjížděla dost brzo, tak jsem byla doma asi v 11. Zbytek dne jsem už potom byla doma, únava mě úplně pohltila :D


Jediný den, kdy jsem se jakž takž vyspala, byl čtvrtek :) Během dopoledne nic zvláštního, ale odpoledne jsem vyrazila ven se svou nakupovací kamarádkou :D Dokonce jsme si už vyzvedly naše lístky do divadla, kam se hrozně moc těším! :D A potom jsme šli nakupovat do obchoďáku a hlavně pořádně pokecaly, protože nám to teď moc nevycházelo a delší dobu jsme se neviděly (delší doba - asi měsíc :D). Věci, které jsem si koupila, uvidíte v HAULU :) Domů jsem přišla v podvečer, ale i tak unavená :D

V pátek jsem musela vstávat brzo, protože jsem měla schůzku na úřadě, která ale byla absolutně zbytečná a hned z rána mě naštvali. Byla to informační schůzka, kde jsem se nedozvěděla nic nového, protože všechno bylo v papírech, které nám dali při registraci a já ty papíry četla. Navíc jsme museli čekat venku a ten den byla vichřice, takže super. A pustili nás ven po patnácti minutách. To jsem si myslela, že je vtip. Kvůli tomu jsem nemusela tak brzo vstávat a mohla jsem se vyspat. Přišla jsem domů, venčila, udělala si oběd, koukla na seriály a odpoledne měla sraz s kamarádkou, která mě ale taky naštvala, protože přišla o hodinu později. Sice mi dala vědět, že se zdrží, tak jsem se nějak zabavila, ale potom začala vymýšlet blbosti a mě to už jenom z principu rozzlobilo. Navíc jsem si uvědomila, že neznám nikoho, kdo by na mě čekal hodinu, což je o to smutnější... takže tohle je naposledy, co jsem tohle udělala. Už jsem chtěla jít domů, ale nakonec jsme se sešly a bylo to i fajn.

V sobotu jsem se konečně po celém týdnu vyspala, ráno jsem vůbec nemohla vstát :D Dopoledne jsem se nachystala a vyjeli jsme pro poslední kus mého nábytku - kosmetický stůl! :) Kus nábytku, na který jsem se těšila asi nejvíc :D A po obědě jsme se pustili do jeho sestavování, které nám trvalo asi tři hodiny :D Ale ze stolku jsem nadšená a už se těším, až si ho budu zařizovat! :)

A v neděli jsem si po celém týdnu dopřála lehárko :) A že jsem ten odpočinek potřebovala! Měla jsem toho za celý týden docela dost, protože to bylo náročné (docela i na psychiku). Takže jsem si četla :)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Monica. Monica. | Web | 2. března 2017 v 11:34 | Reagovat

Tyjo, ty pořád lítáš po úřadech, to já zatím neznám, naštěstí :D
A taky pořád nakupuješ, to bych si nechala líbit! :D Těším se na HAULY :)

2 Siginitou Siginitou | Web | 3. března 2017 v 17:31 | Reagovat

No muselo to být hodně náročný.
Držím palce ať máš nějaký ten klidný týden :)

3 sugr sugr | E-mail | Web | 3. března 2017 v 19:48 | Reagovat

Tento týden jsem taky měla hodně náročný, jen mi tam chyběly ty tvé radosti..., ale což, aspoň, že jsi je měla ty. ;-)

4 neverbealone neverbealone | Web | 4. března 2017 v 11:00 | Reagovat

Musíš do toho haulu vyfotit i ten kosmetický stůl prosím :D vždycky jsem to hrozně obdivovala, ale pro mě by to bylo zbytečné. Kosmetika se mi vejde do jedný poličky, takže bych tam ani neměla co dát :D

5 crazyjull crazyjull | Web | 4. března 2017 v 13:32 | Reagovat

Přátelé, kteří chodí pozdě, jsou příšerný. Jako chápu deset minut- ale půlhodinu, hodinu nebo dokonce tři hodiny? To už jako je moc. :D Bohužel polovina mých přátel neumí chodit včas a už mě to taky docela začíná štvát. :D

6 Medvědova slečna Medvědova slečna | E-mail | Web | 4. března 2017 v 19:01 | Reagovat

Chceme brzo haul a fotku stoluuuu!!! :)

7 M. M. | Web | 4. března 2017 v 20:13 | Reagovat

Mně moje plány obvykle nevyjdou, a proto si je nedělám, ať pak nejsem zklamaná :D :D Radši věci dělám tak jak mě to napadne a překvapivě mi vše vychází :D
Nesnáším když lidi chodí pozdě, zvlášť když se já snažím abych nikdy pozdě nepřišla -_-

8 *Shock *Shock | Web | 5. března 2017 v 20:54 | Reagovat

Pěkně náročný týden. Máme to docela podobné :D.

Čekat hodinu? Já bych šla domů už po 10 minutách, nechci čekat dlouho na někoho, hah :D.

9 Andey Andey | Web | 5. března 2017 v 21:18 | Reagovat

Já už ani nevím, co se dělo minulý týden. Jediný, o si pamatuju je, že jsem byla se spolužačkou v knihkupectví a začala jsem skládat origami - můj nový koníček.

10 Andey Andey | Web | 5. března 2017 v 21:18 | Reagovat

Jinak já nečekám, když řeknu, že tam budeme v tolik, tak prostě ten člověk ví, že tam má být v tolik, jinak ho zblázním.

11 Kačka Kačka | 5. března 2017 v 21:41 | Reagovat

Aspoň se ti daří :) Mě nikdy nevyjdou plány tak jak by měly :D
Takováhle chill odpoledne s kamarády jsou nejlepší :)
A na co půjdete do divadla?

12 s. s. | Web | 6. března 2017 v 0:35 | Reagovat

čekat na někoho hodinu? tomu říkám kamarádka. já bych nejradši takového člověka šla praštit lopatou po hlavě, ať se probere :D

13 Romi Romi | Web | 6. března 2017 v 17:35 | Reagovat

jo nakupovani mám rada ale čekání nesnáším :D

14 v v | 6. března 2017 v 18:20 | Reagovat

http://bezanorexie.blogspot.cz/ Žila jsem si poměrně normální, obyčejný, teď už vím že šťastný život, dokud můj život nepřekřížila anorexie. Velmi dlouho mi trvalo, než jsem dokázala přijmou léčbu.

Teď už vím, že to bylo jedno z nejlepších rozhodnutí, jaké jsem udělala.

Píšu o své cestě, svých pokrocích a sem tam i o svém osobním životě a o tom, co mám ráda :-).

Měla jsem obrovský strach říct tomu našeptávači v hlavě ,,NE" a vím, že je to těžké pro všechny.
Mým cílem je nejen se úplně zbavit všeho, co by anorexii mohlo jakkoli připomínat ale také pomoci všem, kteří si procházejí podobným.
Je to totiž noční můra, kterou si nikdo nezaslouží.
Mám v plánu sdílet své postřehy, dojmy a poznámky, stejně tak jako vše, co jsem se za tu dobu naučila o lidském tělu a jeho potřebách.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama